Jdi na obsah Jdi na menu
 


Taxa do ráje



Nevím si rady, ne, nechce to přestat, 
kam mě teď povede tahle ta cesta? 
Bojím se soudu a nechci zas nespat, 
bojím se zrady, když budím se ze sna. 
Klikatá věž a v útesu cesta, 
neznámá pouť a ve skále hesla, 
děsivej pocit, když hladina klesla. 
obzor se stmívá a nálada děsná.

Mnohdy mi říká, že moje nevěsta 
by měla být tou, co je z jiného těsta. 
Já vím, nejsem ten, co nedělá gesta, 
občas jsou hloupé a jindy tak bezva. 
Časová spoušť je život tam venku, 
sám to vím, sám držím svojí vstupenku, 
a pak si sedá, zdobí koženku, 
hlava se točí při pohledu na tu holku!

Ujíždím dál, proto kola se točí, 
ona stále tam je a já ji nespouštím z očí. 
Vlasy svázaný má, já řeším dilema, 
já chci na ní pohledět a neprozradit život rapera! 
Nevinná tvář a zatím nevím, co skrývá 
a teď jenom pár slov, jak se tak v paměť zažírá, 
to budí mě šarm, co srší z ní, když tu zpívám. 
Nepopírám, spíš teď se nad ní rozplývám!

Já nevím si rady a stále nechce to přestat, 
vůbec nevím kam mě teď povede tahle ta cesta, 
ano, bojím se soudu a nechci zas nespat, 
ano, bojím se té zrady, co mě probudila ze sna. 
Klikatá věž, tam někde v útesu je cesta, 
neznámá pouť, co ve skále ukrývá hesla, 
jenom ten děsivej pocit, když hladina vody klesla 
a jen obzor se stmívá, moje nálada je děsná!

To abys ochutnala stejné pocity, které s Tebou právě prožívám. Končíš pořád ve stejnou hodinu? Stavím se pro Tebe! Dobře, chápu to!

Vem si můj recitál! Ať také víš, jak chutná Verus! 
A teď poznáš na své kůži, jak se sápu jako virus. 
Nadhoďme trochu ten krok, ať může nám to trochu vyrůst, 
každý máme tajemství, co nemělo by vyjít z úst! 
Noc je příliš dlouhá na to, opakovat stejnou píseň, 
stačí nám jen jeden krok a potom můžeme si hrát, 
uvědom si, milá lásko, až se budeš ptát mě, čí jsem? 
Prvně budu Ti říkat, že nechtěl jsem být kamarád!

Já nevím si rady a stále nechce to přestat, 
vůbec nevím kam mě teď povede tahle ta cesta, 
ano, bojím se soudu a nechci zas nespat, 
ano, bojím se té zrady, co mě probudila ze sna. 
Klikatá věž, tam někde v útesu je cesta, 
neznámá pouť, co ve skále ukrývá hesla, 
jenom ten děsivej pocit, když hladina vody klesla 
a jen obzor se stmívá, moje nálada je děsná!