Malá můra
Víš, často přemýšlím,
kdepak byli bychom dnes, kdyby všechno bylo jinak?
Jaký život vlastně žiješ, co děláš jinak,
co se změnilo, jaká dneska by jsi byla?
Nemám zdání, proč o tom zas píšu píseň,
asi v hlavě mě to tíží, ani neznám jiný důvod,
touhle cestou, chci se vykřičet z téhle můry,
která ještě čas od času rozproudí mi krev!
Nechalas mě odejít, dodnes nevím ani proč,
nedalas mi pádný důvod, můj pláč, moje slzy,
byli v ten večer mým doprovodem na parketě hrůzy!
Celou noc, protančil jsem s ďáblem uvnitř,
celé moje okolí jsem utopil v těch slzách,
najednou byl život jiný, zcela prázdný,
jediné, co cítil jsem, jak proudila krev v žilách!
Policejní vozy - najednou na každém rohu stály!
Já to nechápal, jakoby se na mě smály!
Když zvonil na mě strážník s klepetama někde v dáli!
Já neutíkal, tohle já nedělám,
já jsem zůstal hrdě stát, to jsi asi vědět nechtěla!
Seběhli se ke mě, jako psi, co týden nedostanou nažrat,
tenkrát musel jsem je asi doopravdy nasrat!
Víš, často přemýšlím,
kdepak byli bychom dnes, kdyby všechno bylo jinak?
Jaký život vlastně žiješ, co děláš jinak,
co se změnilo, jaká dneska by jsi byla?
Nemám zdání, proč o tom zas píšu píseň,
asi v hlavě mě to tíží, ani neznám jiný důvod,
touhle cestou, chci se vykřičet z téhle můry,
která ještě čas od času rozproudí mi krev!
Sledování po večerech a výhružné smsky,
mnoho povyku pro nic a každý den ty stejné stezky,
nevím, kde se tohle vzalo, odkud vzešla tato moudra,
tenkrát trápil jsem se dost, však tohle to je kurva vzpoura!
Nevím, kde se v Tobě vzala tahle nenávist a tíseň,
taková jsi nebývala, jenže ze mě dnes je blázen,
alespoň to o mě tvrdíš, co tu zaslechnu od lidí,
jenomže kolik z nich celou pravdu doopravdy vidí?!
Policejní vozy - najednou na každém rohu stály!
A zase na mě zvonil strážník s klepetama v dáli!
Poprvé jsem začal utíkat, bych mohl zůstat v ráji!
Přeskakuju přes zábradlí a pak sbíhám kopec směrem dolů,
nemohla jsi přece čekat, že se znovu nechám stáhnout dolů!
Já už svůj trest odpykal, kdo však rozhodne o tom Tvém?!
To je asi nejspíš ve hvězdách, Ty jsi přeci fenomén!
Víš, často přemýšlím,
kdepak byli bychom dnes, kdyby všechno bylo jinak?
Jaký život vlastně žiješ, co děláš jinak,
co se změnilo, jaká dneska by jsi byla?
Nemám zdání, proč o tom zas píšu píseň,
asi v hlavě mě to tíží, ani neznám jiný důvod,
touhle cestou, chci se vykřičet z téhle můry,
která ještě čas od času rozproudí mi krev!
Víš, často přemýšlím,
kdepak byli bychom dnes, kdyby všechno bylo jinak?
Jaký život vlastně žiješ, co děláš jinak,
co se změnilo, jaká dneska by jsi byla?
Nemám zdání, proč o tom zas píšu píseň,
asi v hlavě mě to tíží, ani neznám jiný důvod,
touhle cestou, chci se vykřičet z téhle můry,
která ještě čas od času rozproudí mi krev!
Víš, často přemýšlím,
kdepak byli bychom dnes, kdyby všechno bylo jinak?
Jaký život vlastně žiješ, co děláš jinak,
co se změnilo, jaká dneska by jsi byla?
Nemám zdání, proč o tom zas píšu píseň,
asi v hlavě mě to tíží, ani neznám jiný důvod,
touhle cestou, chci se vykřičet z téhle můry,
která ještě čas od času rozproudí mi krev!
Víš, často přemýšlím,
kdepak byli bychom dnes, kdyby všechno bylo jinak?
Jaký život vlastně žiješ, co děláš jinak,
co se změnilo, jaká dneska by jsi byla?
Nemám zdání, proč o tom zas píšu píseň,
asi v hlavě mě to tíží, ani neznám jiný důvod,
touhle cestou, chci se vykřičet z téhle můry,
která ještě čas od času rozproudí mi krev!
Víš, často přemýšlím,
kdepak byli bychom dnes, kdyby všechno bylo jinak?
Jaký život vlastně žiješ, co děláš jinak,
co se změnilo, jaká dneska by jsi byla?
Nemám zdání, proč o tom zas píšu píseň,
asi v hlavě mě to tíží, ani neznám jiný důvod,
touhle cestou, chci se vykřičet z téhle můry,
která ještě čas od času rozproudí mi krev!