Básník
Pro všechny, kteří nepochopili můj styl,
píšu texty o životě takovém, jaký byl.
Kdo jsem já, kdo jste vy, proč mě hip-hop pohltil,
že si čistím hlavu tím, abych se sám osvobodil.
Píšu zvláštně svoje básně, dávám texty, který nechci,
aby v mojí mysli dál přežívali, jak jsem psal
už tolikrát, nechci vám nic vyčítat,
ale nechápu, proč neustále chodíte se mě dokola ptát?!
Že jsem svůj je moje já a kdo mě nikdy nepozná,
ten tvrdí mi, že normální člověk se takhle nechová!
Ale narovinu - Kde je vaše odvaha?
Kdo ve skutečnosti vlastně jsem já? A moje povaha?
No a co, tak jsem jinej, ale svobodnej,
jenže koneckonců, já jsem od života vzdělanej.
Kdo tvrdí, že ne, tak ten má život úžasnej,
protože takovej nikdy nepochopí tenhle děj!
Hodně lidí se mě vyptává,
hodně lidí se v mojí povaze ztrácí.
Jedovatý pohledy a ironický úsměvy,
já ani hlavu, ani patu nenacházím!
No a mě to bavit přestává,
nevím, proč se hned každý tak rozvášní?
Nejsem stejnej jako vy, vy totiž máte okovy,
nejsem nikdo víc, než pouhopouhý básník.
Kde se vzali moje slova, proč tu nikdo nevěří,
že mám jinej pohled na svět, když vycházím ze dveří?
Kdo zná moje pravý jméno? Jak mě vnímaj rapeři?
Proč mám pocit, že vím víc a vy jste všichni gauneři?!
To je on, ten kluk, ta tvář je neskutečně čistá,
špatnej první dojem, bůh ví, co kde zase chystá.
Jednou třeba získám titul terorista.
Omluvte mě, že jsem teď takový egoista!
Já jsem básník, ano, skládám básně, dělám rap,
ale přijde mi, že občas nevnímáte, co jsem řekl.
Občas sypu tolik slov a stejně chodíte se ptát,
že mě nutíte vzít mic a začít pěkně nahlas řvát!
Pálim jointy, no a co, tak místo chlastu trávu mám,
taky nikomu ten chlast za chybu nevyčítám.
Posuďte si klidně sami, jak se zkouřenej chovám,
u vaší poslední sklenky já se stále ovládám!
Hodně lidí se mě vyptává,
hodně lidí se v mojí povaze ztrácí.
Jedovatý pohledy a ironický úsměvy,
já ani hlavu, ani patu nenacházím!
No a mě to bavit přestává,
nevím, proč se hned každý tak rozvášní?
Nejsem stejnej jako vy, vy totiž máte okovy,
nejsem nikdo víc, než pouhopouhý básník.
Komu vadí, že v písničkách stále čtyři holky mám?
Každá z nich je tou, kterým já říkám "TOP ORIGINÁL!"
Nejsem sukničkář, já prostě jenom kliku mám,
přesto žádný závazky, a tak jsem svého času pán!
Proč vás žere, že vlastně na všechno názor mám?
Kde je psáno, že nesmím říct, co si myslím sám?
Nesuďte mě podle vás, tak poslechněte, mluvím k vám,
přestaňte mi diktovat, já žiju teď a běžím dál.
Možná jednou přijde den a já se rapu prostě vzdám,
půjdu bručet na pár let a v cele si nezazpívám.
Až mě pustí, tak svou šanci jako první vyhledám,
potom jakej prej jsem byl, když nakonec zůstanu sám!
Začnu znova, dá to práci, doufám budu připraven,
novej život s otazníkem a pánbůh mi pomáhej.
Jednou přijde další den a každý další bude vzácný,
nezůstane mi už nic, jen pocit, že jsem básník!
Hodně lidí se mě vyptává,
hodně lidí se v mojí povaze ztrácí.
Jedovatý pohledy a ironický úsměvy,
já ani hlavu, ani patu nenacházím!
No a mě to bavit přestává,
nevím, proč se hned každý tak rozvášní?
Nejsem stejnej jako vy, vy totiž máte okovy,
nejsem nikdo víc, než pouhopouhý básník.
Hodně lidí se mě vyptává,
hodně lidí se v mojí povaze ztrácí.
Jedovatý pohledy a ironický úsměvy,
já ani hlavu, ani patu nenacházím!
No a mě to bavit přestává,
nevím, proč se hned každý tak rozvášní?
Nejsem stejnej jako vy, vy totiž máte okovy,
nejsem nikdo víc, než pouhopouhý básník.